Česká republika se v kvalitě vzdělávání a výzkumu posunula v rámci Evropské unie ze 14. na 12. místo. Vyplývá to z aktuálního vydání Indexu prosperity a finančního zdraví, který ČTK poskytla Česká spořitelna ve spolupráci s projektem Evropa v datech. K posunu přispělo zejména zlepšení v oblasti digitálních dovedností obyvatel. I přes tento pokrok zůstává podíl veřejných výdajů na vzdělávání pod průměrem EU a Česko zaostává také v míře vzdělávání dospělých. 

Evropa investuje, Česko naopak škrtá 

Zatímco v roce 2022 představovaly veřejné výdaje na vzdělávání v České republice 4,9 procenta HDP, o rok později poklesly na 4,5 procenta. Tento pokles znamená nejen nižší investici do školství, ale také oslabení pozice Česka v porovnání s ostatními členskými státy Evropské unie. Česká republika se v rámci investic do vzdělávání v unijním žebříčku propadla ze 13. na 18. místo. 

Z mezinárodního pohledu si stabilně nejlépe vedou severské země, jako je Finsko, Švédsko či Dánsko, které dlouhodobě vynikají jak kvalitou vzdělávacích systémů, tak úrovní výzkumu a inovací. Na opačné straně žebříčku se naopak opakovaně umisťují balkánské země – konkrétně Rumunsko, Bulharsko a Řecko.  

Pozitivní vývoj nastal v oblasti digitálních dovedností 

Podle dat z indexu DESI 2024 má pokročilejší digitální dovednosti již více než 35 procent Čechů, což znamená meziroční nárůst o více než 10 procentních bodů a posun na osmé místo v EU, která vykazuje průměrný podíl 27 procent. Mezi pokročilé digitální dovednosti patří například datová a informační gramotnost, schopnost bezpečně pracovat v digitálním prostředí nebo vytvářet digitální obsah. 

Naopak dlouhodobě slabým místem zůstává v Česku další vzdělávání dospělých. V posledním měsíci před sběrem dat se mu věnovalo jen 9,1 procenta obyvatel, což sice znamená meziroční nárůst, ale v evropském srovnání zůstává Česko na podprůměrné 19. příčce. Pro srovnání – ve Švédsku se programů dalšího vzdělávání účastní více než třetina dospělé populace. 

Méně vysokoškoláků, ale pokrok v oblasti výzkumu 

Slabší postavení má Česko také v počtu mladých lidí s vysokoškolským vzděláním. Mezi obyvateli ve věku 25 až 34 let měla v roce 2024 vysokoškolský diplom pouze třetina Čechů, což je výrazně pod průměrem Evropské unie. Hůře si v tomto ohledu vedly už jen tři členské státy – Maďarsko, Itálie a Rumunsko.  

Pozitivní trend naopak pokračuje v oblasti výzkumu. V meziročním srovnání vzrostl počet patentů připadajících na milion obyvatel ze 103 na 126. Jedná se o patenty přihlášené českými žadateli přes národní i mezinárodní systémy. Naproti tomu klesá počet přihlášek směřujících k českému Úřadu průmyslového vlastnictví. 

Autor: Mgr. Michal Balvín 

Zdroj: ČTK